O přebalování | Vše pro vaše dětičky - Přebalit.cz


Přebalit.cz » O přebalování


O přebalování

Dětské jednorázové pleny: Zpověď dětských zadečků

 

Jaká onemocnění dětské kůže se mohou pod plenkami (jednorázovými i textilními) objevovat? Informace jsme čerpali z časopisu MaMiTa a jejich autorem je dermatoložka MUDr. Polášková...

Nejčastějším onemocněním plenkové oblasti je tzv. plenková dermatitida, neboli zánět kůže. Je vyvolána vlhkem, zvýšeným třením kůže proti plenám a špatným dýcháním kůže; to vše narušuje celistvost kůže, především povrchní vrstvy pokožky, a tím i bariérovou ochrannou funkci kůže. Nepříznivě působí i další faktory: přesušení kůže při častém mytí detergentními mýdly, dráždivý vliv amoniaku z moče, zvýšení pH moče, působení enzymů ze stolice, popřípadě druhotná kvasinková infekce nebo přemnožení bakterií. Jak plenková dermatitida vypadá? Kůže je lesklá, zarudlá, může připomínat popáleninu, ale mohou být přítomny i červené pupínky, otok a šupinky. Když se kůže začne zlepšovat, připomíná pergamenový papír. Průběh je často kolísavý se zhoršováním a zlepšováním. Příznaky jsou na místech největšího kontaktu kůže s plenami.

Vlivem tepla, tření a vlhka dojde pod plenami snadno k přemnožení kvasinek a ke změně klinického obrazu prosté plenkové dermatitidy. Celé plochy kůže jsou zarudlé, v okrajích ploch jsou pupínky a puchýřky, které se snadno strhávají. Postižení je někdy rozsáhlé, včetně celých genitálií.


Běžné bývá opruzení pod plenami, nachází se v místech třecích ploch kůže (v záhybech, tříslech a pod hýžděmi). Častější je u obézních dětí a v horkém počasí. Kůže je zarudlá a vlhká.

V horkém počasí se díky zapaření v plenách nebo při použití silného nánosu ochranné masti objevují potničky – drobné puchýřky nebo neštovičky, někdy se zarudlým lemem v okraji.

Plenkové oblasti se musí věnovat zvýšená pozornost, aby se předcházelo vývoji pro dítě nepříjemného onemocnění. Velký pokrok přineslo používání jednorázových plen. Počáteční skepse dermatologů a pediatrů byla vystřídána překvapivým zjištěním, že vysoce absorpční pleny přinášejí dětem komfort a co více – pokožku nedráždí více než pleny látkové a udržováním kůže v suchu dokonce dokáží některé kožní projevy zlepšit. Je však třeba dodržovat určité zásady:

  • častá výměna plen: novorozenec močí asi 20x za 24 hodin, v 1 roce se dítě počůrá asi 7x. Proto je nutná výměna plen alespoň 7x denně, u novorozenců ještě častěji.
  • dobrá kvalita plen: jednorázové pleny obsahují materiál, který umožňuje absorpci moči a po počůrání je kůže jen velmi krátce vlhká. Pleny by měly být přiměřeně velké, aby v nich dítě nebylo utaženo.
  • prevence infekce: pečlivé očištění, resp. omytí kůže od zbytků stolice. Nevhodné je používání detergentních mýdel.


Jen ti, kteří mají doma malé děti, vědí, jaká hromada použitých jednorázových plen končí v kontejnerech. A právě nad tímto odpadem nejásají ekologové, upozorňují na zátěž životního prostředí a někteří k tomu dodávají, že jednorázové pleny jsou hlavně byznys výrobců a pohodlnost rodičů. Spor, zda k životnímu prostředí jsou ohleduplnější bavlněné pleny či ty jednorázové, zatím není objektivně rozhodnut, protože neexistuje žádná ekologická bilance, která by poskytovala jednoznačnou odpověď.


S argumentem o pohodlnosti rodičů však nelze souhlasit. Kvalitní jednorázové pleny jsou k dětem milejší, udržují jejich kůži na rozdíl od látkových v suchu, nevyvolávají dermatitidy či další onemocnění kůže, dokáží i některé kožní projevy zlepšit. Při používání bavlněných plen jsou nezbytností kalhotky, které je „jistí“ na těle dítěte, avšak mnohé z nich obsahují části z měkčeného PVC, ze kterého se mohou uvolňovat nebezpečné ftaláty.

Pravdou je, že rodiče mají pohodlnější život, protože jim odpadá starost s údržbou bavlněných plen a získaný čas mohou věnovat svým dětem, případně sami sobě. Nelze však nevidět, že i používání bavlněných plen se podepisuje na životním prostředí – voda spotřebovaná na jejich praní (včetně znečištěného oblečení, prostěradel, povlečení), plus elektrická energie (v mnoha českých domácnostech jsou v provozu staré pračky s velkou spotřebou vody a energie), plus odpadní voda zatížená pracími prostředky, navíc ještě přistupuje energie spotřebovaná na žehlení plen (oblečení, prostěradel a tak dále). Prostě nic není jenom bílé a nic není jenom černé...

Suchý zadeček bez bolístky

Kojenci mají jemnou a citlivou pokožku, která vyžaduje dobrou péči...

Mytí: Normálně stačí očistit zadeček před zavinutím do plenky jemnou a měkkou žínkou. Mýdlo nebo přísady do koupele nejsou zapotřebí a spíše škodí, protože pokožku odmašťují. Jste-li na cestách, přijdou vhod dětské vlhké ubrousky nebo žínka lehce napuštěná olejíčkem.

Utírání: Na suchém zadečku se málokdy objeví opruzeniny. Proto jej děťátku ihned po umytí celý (i ve všech záhybech kůže) pečlivě osušte měkkou osuškou. Má-li miminko ve větším rozsahu bolestivé opruzeniny, můžete (budete-li se chovat bezpečně) použít místo osušky fén na vysoušení vlasů. Nastavte jej na nejnižší stupeň a z bezpečné vzdálenosti (cca 30 cm) zadeček osušte.

Zásypy a kosmetické krémy: Nepoužívejte zásypy ani pudry; v záhybech kůže se mohou hromadit a zbytečně dráždit. Je-li zapotřebí použít dětský krém, nanášejte jej pouze v tenounké vrstvičce a dobře rozetřete; silná vrstva krému zamezuje pronikání vzduchu.

Větrání: Zanícená pokožka potřebuje vzduch. Je-li to kdykoli možné, měli byste miminko nechat „dole bez“. To si můžete dovolit i v zimě, pokud máte doma dobře vytopeno a nikde není průvan.

Mastičky: Pokud i přes nejlepší péči bude mít děťátko silně zarudlou pokožku, která by mohla začít mokvat, vyzkoušejte zinkovou mastičku z lékárny. Těžkých případů a kožních vyrážek se však musí ujmout dětský lékař.

Zavinování: Již při prvních příznacích dermatitidy (zarudnutí pokožky, opruzeniny, vyrážka), byste měli miminko přebalovat častěji než jindy. Někdy pomůže i změna značky jednorázových plenek.

Zdroj: http://www.dtest.cz/, 15.3.2005

dtest


Obsah košíku: Košík je prázdný

  |   Registrace

Přebalit.cz na Facebooku